Kořeny programu MODES sahají do počátku 80. let. Pro řešení disertační práce "Příspěvek k řešení dynamické stability synchronního stroje" na ČVUT Praha byl třeba prostředek pro porovnání různých druhů modelů. Byl programován v jazyce BASIC na stolním kalkulátoru Hewlett Packard.

S potřebou řešit otázky stability vícestrojové soustavy byl program převeden do jazyka FORTRAN na malý počítač SM4. Současně byl zdokonalován algoritmus řešení. Od "klasické" Eulerovy metody se přešlo k přesnější metodě Runge Kutta.

Zásadním zlomem ve vývoji programu bylo zavedení osobních počítačů, což umožnilo grafické uživatelské rozhraní a použití programu ve výuce studentů na elektrotechnické fakultě ČVUT. Toto využití vyžadovalo maximální možnou jednoduchost ovládání programu. Tento základní rys programu pak zůstal zachován a dále je rozvíjen spolu s robustností programu, tj. schopností řešit zadání chybných vstupních dat a nestandardní situace.

Robustnost programu umožňuje provádět první krok výpočtů pouze na základě znalosti ustáleného stavu. Dynamická data je schopen program nahradit standardními bloky, modely a parametry.

Vzhledem k relativně málo výkonné technice, s kterou se program používal, bylo nutné rozvíjet výpočetní metodu. Od pomalé Runge Kuttovy se přešlo k lichoběžníkové metodě s proměnným integračním krokem, která byla dále zdokonalena tak, aby optimálně vyhovovala soustavě algebraicko - diferenciálních rovnic, popisujících přechodné děje v elektrizační soustavě. Současně byla rozšiřována a zdokonalována knihovna hotových modelů prvků ES, tak aby odpovídala praktickým potřebám (pokrývala celé výkonové rozpětí budících a pohonných systémů naší ES a později propojených soustav CENTREL) a současně vyhovovala světovým standardům (doporučení IEEE). To umožnilo simulaci širokého spektra přechodných dějů od "klasické" dynamické stability až po dlouhodobou dynamiku, včetně pomalých tepelných a regulačních dějů.

Zdrojem poučení a inspirace pro vlastní tvorbu a vývoj programu MODES byla možnost pracovat s jinými programy typu síťového simulátoru - od KUST (VNIEE Moskva), přes EUROSTAG (EdF a TRACTEBEL) až po PSS/E (PTI USA). Zapojení do úkolu "Dlouhodobá dynamika" CIGRE umožnilo otestování schopností programu ve srovnání s devíti programy z Evropy, USA a Japonska.

Předposledním vývojovým skokem bylo využití schopností procesorů třídy 386 a vyšší společně s výkonnými překladači. To umožnilo značně zvýšit výkonnost 32bitového programu MODES 2.2. díky využití chráněného režimu těchto procesorů a celé rozšířené paměti počítače.

Zatím posledním vývojovým skokem je převod programu na platformu WINDOWS. To umožňuje využít nových přístupů, kterými je dynamické alokování paměti a dynamicky linkované knihovny. Dynamické alokování paměti umožňuje modelovat soustavy, jejichž velikost (počet uzlů, větví, bloků a dynamických modelů) je omezena prakticky jen velikostí paměti počítače.

Využití dynamicky linkované knihovny (DLL) je dvojí. Jednak může mít program MODES formu DLL a může být volán klientskou aplikací přes jednotné rozhraní. Jednak samotný program může volat DLL, které obsahují dynamické modely budících a pohonných systémů, vytvořených uživatelem. Tím se rozvíjí další rys víceúčelovost a otevřenost s využitím definovaného funkčního rozhraní.

Od roku 1990 je program šířen na komerční úrovni. V současné době má licenční smlouvy na používání programu 10 podnikatelských organizací a jedna vysoká škola. Kromě toho se program bezplatně používá pro výuku a výzkum na několika vysokých školách v České republice i zahraničí.

Snadnější přístup k informacím (dokumentace programu, odpovědi na časté otázky, publikace, novinky a inovace, události) a šíření programu (download) umožňují webové stránky.